Pohádková mateřídouška
Hana Doskočilová, Miloš Macourek, Oldřich Syrovátka, Josef Brukner, Svatopluk Hrnčíř, Marie Kubátová, Ľubomír Feldek, Hana Žantovská, Ivan Vyskočil, Ota Šafránek, Dagmar Lhotová, Ludvík Aškenazy, Kolektiv, Václav Čtvrtek, Bohumil Hrabal, Karel Pecka, Helena Šmahelová
Malé pohádky z per velkých spisovatelů pro děti.
Časopis Mateřídouška, který dobře zná už několik generací čtenářů, měl 60. letech minulého století šťastné období. Přispívali do něj nejlepší čeští spisovatelé a básníci, kteří psali knížky pro děti. V té době Dagmar Lhotová založila Knihovničku Mateřídoušky – drobné pohádkové sešitky, které si děti mohly i samy kupovat, protože stály jednu korunu. Podařilo se, že do této Knihovničky napsali pohádky také autoři, kteří se tvorbě pro děti dříve nevěnovali. Vznikl tak neobyčejný soubor příběhů, výtečně vyzdobený předními českými ilustrátory. Jen malý, zato velmi reprezentativní výběr šestnácti vyprávění předkládá malým čtenářům tato knížka. Na mateřídouškových květech vykvetly např. pohádky L. Aškenazyho, J. Bruknera, V. Čtvrtka, H. Doskočilové, L´. Feldeka, S. Hrnčíře, M. Macourka, H. Šmahelové, H. Žantovské, ale i B. Hrabala či I. Vyskočila. Jen přivonět!
Detailní informace
Žánr
pohádka
příběhy dětí
příběhy dětí
Počet stran
176
Ke stažení
pdf
Ukázka.pdf
Datum vydání
20.11.2017
Formát
163x238 mm
Hmotnost
0,602 kg
Jazyk
čeština
Ilustrátor
Anna Mastníková
EAN
9788000048598
Věk od
6
Typ
Kniha
Vazba
vázaná s laminovaným potahem
Autor knihy
Miloš Macourek
Básník, dramatik, scenárista populárních filmových komedií a pohádek. Mezi nejznámější patří Kdo chce zabít Jessii, Pane, vy jste vdova, Šest medvědů s Cibulkou a seriály pro děti Arabela, Létající Čestmír nebo Křeček v noční košili. Macourek si liboval ve fantastických námětech – jeden použil i v populárním kresleném seriálu Mach a Šebestová, jenž získal také knižní podobu a několik pokračování. Vedle Macha a Šebestové vyšla v Albatrosu také Macourkova dětská kniha Žofka ředitelkou zoo nebo Všichni sloni v orchestru. S Kájou Saudkem pak Miloš Macourek spolupracoval na stěžejním díle českého komiksu – Muriel a andělé.
Ludvík Aškenazy
Spisovatel Ludvík Aškenazy pocházel z česko-židovské rodiny v Českém Těšíně. Maturitu složil roku 1939 v polské Stanislavi, tehdy právě zabrané SSSR. Pak studoval v polském Lvově slovanskou filologii. Za druhé světové války působil v 1. československém armádním sboru v SSSR vedeném Ludvíkem Svobodou, bojoval i u Sokolova. S vojskem se vrátil do vlasti a hned po návratu, v květnu 1945, se seznámil a poté oženil s Leonií, dcerou německého spisovatele Heinricha Manna. Narodili se jim synové Jindřich a Ludwig. Po druhé světové válce pracoval Aškenazy až do začátku 50. let v pražském rozhlase jako reportér a zahraničně politický komentátor. Působil také jako válečný zpravodaj v Izraeli. Zároveň se zařadil mezi klasiky rozhlasové hry. Po srpnové invazi roku 1968 Ludvík Aškenazy emigroval s rodinou do západního Německa, dál byl spisovatelem na volné noze, po nějaké době začal psát německy. Až do roku 1976 žil v Mnichově. Od počátku mělo jeho psaní svébytný, poetický styl, často s melancholickým podtónem. Mimo pohádek psaných pro rozhlas napsal v Německu mnoho rozhlasových her, které většinou i sám inscenoval, a řadu televizních a filmových scénářů. Dětské knížky vzniklé v emigraci vyšly v řadě překladů do dalších jazyků, rozhlasové hry se dočkávaly uvedení ve Velké Británii, Kanadě a Skandinávii.
Václav Čtvrtek
Spisovatel, který se narodil roku 1911 jako Václav Cafourek, je považován za pokračovatele klasiků českých pohádek. Právnickou fakultu nedostudoval, věnoval se raději tvorbě pro dětské časopisy a stal se vedoucím vysílání Československého rozhlasu pro děti a mládež. Své pohádkové příběhy, v čele s tím o loupežníku Rumcajsovi, často umisťoval na Jičínsko. Ve spolupráci s Československou televizí pak vznikly kultovní večerníčky – například Pohádky z mechu a kapradí, Říkání o víle Amálce, O makové panence a motýlu Emanuelovi, O Kubovi a Stázině.
Bohumil Hrabal
Bohumil Hrabal (1914–1997) je český prozaik a jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů druhé poloviny 20. století. Po roce 1970 nesměl několik let oficiálně publikovat, psal do samizdatových a exilových periodik. Mezi jeho nejznámější díla patří Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále, Postřižiny nebo Příliš hlučná samota. Řada Hrabalových textů byla zfilmována. Hrabal jako autor byl dlouhá léta spjat s nakladatelstvím Mladá fronta, které v roce 2019 obdrželo cenu Magnesia Litera v kategorii Nakladatelský čin za vydání sedmisvazkových Spisů Bohumila Hrabala.
